ARMÁDNÍ NOVINY

                                                        2.číslo

Modernizovaný TANK T-72M4 CZ

Tank T-72M4 CZ je komplexní modernizace tanku T-72 na úroveň srovnatelnou s tanky 3.generace.

Tank T-72M4 CZ je bojové, pancéřované, pásové vozidlo vyzbrojené kanónem s hladkou hlavní ráže 125 mm, kulometem ráže 7,62 mm spřaženým s kanónem a protiletadlovým kulometem ráže 12,7 mm. Kanón je vybaven automatickým nabíjecím zařízením.

Tank je vybaven zařízením chránícím tříčlennou osádku a vnitřní výstroj vozidla proti tlakové vlně, radiaci a chemickým látkám.

Tank má zařízení pro překonávání vodních toků jízdou pod vodou, zadýmovací zařízení k vytvoření dýmových clon pro maskování a hasící zařízení pro hašení požáru uvnitř vozidla.

Modernizace:

• zvyšuje efektivnost střelby vedené střelcem a velitelem v denních i nočních podmínkách na pevné i pohyblivé cíle,
• zvyšuje pravděpodobnost zásahu cíle první ranou,
• zlepšuje vedení bojové činnosti ve dne i v noci,
• využívá účinnější munice,
• zvyšuje ochranu osádky tanku,
• zlepšuje pohyblivost a technické vlastnosti tanku,
• zvyšuje spolehlivost,
• umožňuje snadnou údržbu, opravu a obsluhu.

TECHNICKÉ PARAMETRY

ARMÁDNÍ NOVINY

                                                                                                                                   3.číslo

M1 Abrams

Po neúspěchu programu MBT-70 ve spolupráci s Německem požadovala US Army na počátku 70. let úplně nový tank, jež by ve službě nahradil typ M60, jehož konstrukce vycházela defacto z válečných tanků M26 Pershing. Důraz byl kladen na ochranu osádky, vysokou pohyblivost, ničení cíle první ranou a cena nového tanku neměla překročit 500 000 USD. V červnu 1973 byl udělen kontrakt na stavbu prototypů firmám Chrysler a General Motors. Prototypy byly dokončeny na jaře 1976 a vzhledově si byly velice podobné. Tank společnosti General Motors měl vznětový motor a v soutěži zvítězil prototyp XM1 vyvinutý firmou Chrysler s plynovou turbínou. Během armádních zkoušek se testovala i účinnost sovětské munice na nové tanky, a porovnávala se staršími M60. Zde se projevil ohromný kvalitativní rozdíl mezi těmito tanky. Po zkouškách bylo objednáno 11 předsériových strojů, postupně upravovaných podle potřeb, především pak kvůli problémům s turbínou. První sériová objednávka přišla ke konci roku 1979 a zněla na 110 vozidel. Do výzbroje byl tank zaveden pod označením M1 Abrams, podle generála Creightona Abramse, tankového velitele z 2. světové války a velitele amerických sil ve Vietnamu. První sériový stroj M1 byl postaven 28. 2. 1980, v letech 1984-86 následovala modifikovaná verze M1 Improved s dodatečným pancéřováním a poté do roku 1993 verze M1A1 se 120mm kanonem a dalšími vylepšeními. Poslední sériová verze, vyráběná od roku 1991, nese označení M1A2 a mimo americkou armádu byla vyráběna i pro Kuvajt a Saúdskou Arábii. M1A2 má vylepšenou balistickou odolnost, pancéřování tanku je doplněno o vrstvu z ochuzeného uranu. Hmotnost stroje však stoupla z 55 000 na 63 000 kg a maximální rychlost poklesla ze 72,4 na 67,6 km/h. S přihlédnutím k požadavkům na použití tanků po roce 2000 byl zahájen program Sytem Enhancement Package, který u již existujících tanků M1A2 dále vylepší především elektronické vybavení. Takto upravené tanky budou označovány M1A2 SEP.

technický popis

 korba a motor   Korba má podseknuté čelo, horní čelní pancíř je jen o málo šikmější než vodorovná střecha korby. Řidič sedí v přední části korby uprostřed, ke vstupu používá poklop umístěný pod maskou kanonu a k výhledu mu slouží trojice periskopů. Stanoviště řidiče je vybaveno systémem nočního vidění DVE (Drivers Vision Enhancement) a digitálním informačním panelem s ukazateli. Celý tank je chráněn proti účinkům ZHN přetlakovým systémem, k dispozici je i automatický protipožární systém. V zadní části korby je vyvýšený motorpřevodový prostor, kde je uložena plynová turbína AGT 1500 o výkonu 1 500 hp a automatická převodovka DDA X1100-3B se 4 stupni vpřed a 2 vzad. Celá pohonná jednotka může být, díky modulární koncepci, vyměněna v polních podmínkách do jedné hodiny. Motro je ovládán systémem řízení motoru DECU, který výrazně snižuje spotřebu paliva a monitoruje stav motoru. Záď je kolmá se žaluziemi v její horní části. 
 podvozek   Pohybové ústrojí je na každé straně tvořeno sedmi pojezdovými koly, hnacím kolem vzadu, napínacím vpředu a dvěma nosnými kladkami. Horní část pohybového ústrojí je chráněna bočními štíty. 
 věž   Věž se skloněným čelem i boky a kolmou zádí, která zasahuje i nad motorpřevodový prostor, je usazena uprostřed korby. Po obou bocích věže jsou přivařené koše na nářadí a jiné příslušenství. Na zádi věže jsou dvě vysoké komunikační antény a komínek klimatizace. Velitel a střelec sedí v pravé části věže a nabíječ v levé. Obdélníkový zaměřovač střelce GPS (Gunner's Primary Sight) se nachází v pravé polovině střechy věže před velitelskou věžičkou a obsahuje systém nočního vidění TIS, automatický palebný systém a laserový dálkoměr ELRF. V levé části věže přibyla u verze M1A2 věžička CITV (Commander's Independent Thermal Viewer), otočná o plných 360°. Veškeré komponenty a subsystémy jsou podobně jako u nejmodernějších bojových letounů vzájemně propojeny prostřednictvím dvou elektronických datových sběrnic. Velitel má k dispozici vlastní pohyblivý termovizní přístroj CITV, který mu umožňuje pozorovat bojiště nezávisle na obrazu ze zaměřovače střelce, dále má k dispozici integrovaný displej se dvěma obrazovkami. Na jedné sleduje zobrazení z přístroje CITV, na druhé pak informace o pozici svého tanku, dalších tanků pod jeho velením a postavení protivníka ze sytému IVIS (Inter-Vehicular Information Sytem). Pomocí tohoto sytému se také spojuje s velitelstvím, případně s dělostřeleckou nebo vzdušnou podporou. V případě potřeby může kompletně převzít ovládání střelce ze svého stanoviště.

výzbroj

Hladce vrtaný kanon M256 ráže 120 mm (licenční německý Rh 120) je stabilizovaný ve vertikální i horizontální rovině a lze z něj odpalovat obvyklou munici včetně střel APFSDS, APFSDS-T, HEAT, MPAT a STAFF. Hlaveň kanonu je opatřena ejektorem a úsťovým referenčním systémem. Motoricky udělovaný náměr se pohybuje v rozsahu od -9° do +20°. Pro kanon je k dispozici 40 nábojů umístěných v zádi věže v pancéřovaném prostoru s tzv. odfukovacími panely pro případ exploze, které odkloní výbuch mimo prostor posádky. Napravo od kanonu je lafetován spřažený 7,62mm kulomet M240, druhý kulomet stejné ráže je lafetován na střeše věže u věžičky nabíječe. Zásoba munice ráže 7,62 mm činí 12 400 nábojů. Na střeše věže u věžičky velitele je navíc lafetován 12,7mm protiletadlový kulomet M2 se zásobou 1 000 nábojů. Na bocích přídě věže se nachází dvě šestinásobné výmetnice dýmových granátů M250.

uživatelé a bojové nasazení

 austrálie   australská armáda v červenci 2004 zakoupila 59 tanků M1A1 z přebytků US Army. Všechna vozidla mají být dodána do roku 2007 a ve službě nahradí staré německéLeopardy. 
 egypt   v egyptské armádě slouží 880 tanků verze M1A1. Tanky Abrams byly z části stavěny v Egyptě v licenci, část byla dodána přímo od US Army. Egyptská armáda doufá, že by mohla získat celkem až 1 500 tanků Abrams. 
 kuvajt   po válce v Zálivu v roce 1991, kdy byla většina kuvajtské armády zničena, byl za nový typ tanku vybrán M1A2 Abrams, dodaný v počtu 218 strojů. 
 saúdská arábie   pro saúdskou armádu bylo dodáno celkem 315 tanků M1A2. 
 spojené státy americké   u US Army slouží 4 393 tanků M1A1, 586 M1A2, 588 M1A2 SEP a 44 M104. Část tanků M1 starších verzí podstoupila modernizaci na standard M1A2 nebo M1A2 SEP, nových tanků M1A2 bylo vyrobeno pouze 62. V plánu je další modernizace starších tanků M1A1 a zařazení mostních tanků Wolverine, jejichž dodávky byly zastaveny, v celkovém počtu 465 strojů. Pro USMC bylo od roku 1988 dodáno celkem 403 tanků M1A1 HC s úpravami pro vyloďování. V roce 2005 se USMC rozhodla modernizovat své tanky v programu FEP obsahujícím senzor vzdálených cílů a termovizní systém 2. generace. Své kvality prokázal tank Abrams během války v Zálivu v roce 1991, kde jich bylo nasazeno na 2 000. Během války nebyl jediný z nich zničen nepřátelskou palbou. Jediné ztráty byly způsobeny palbou vlastních tanků či vrtulníků při špatném vyhodnocení cíle. V 90. letech se M1 Abrams objevily při mírových operacích v Bosně a zatím posledním bojovým nasazením procházejí od roku 2003 znovu v Iráku.

verze

M1 - základní verze se 105mm drážkovaným kanonem M68 (licenční britský L7). 
M1 IP - Improved - verze s dodatečným pancéřováním pro zlepšení balistické ochrany tanku, novou převodovkou a vylepšeným zavěšením kol. Vyrobeno bylo 894 tanků. 
M1E1 - ověřovací 14kusová série před výrobou M1A1. 
M1A1 - verze s mnoha vylepšeními včetně 120mm kanonu a se zesíleným pancéřováním. 
M1A1 HA - Heavy Armor - verze M1A1 se zesíleným vrstveným pancířem s vrstvou ochuzeného uranu. 
M1A1 HC - Heavy Armor-Common - M1A1 HA s digitálním sytémem řízení motoru snižujícím spotřebu paliva, a se soupravou pro hluboké brodění. 
M1A2 - verze se 120mm kanonem, novým pancéřováním, termovizním zaměřovačem a systémem satelitní navigace NAVSTAR. Výše uvedený popis se týká této varianty. 
M1A2 SEP - System Enhancement Package - pro digitalizované bojiště 21. století. Pozorovací přístroj velitele CITV i střelcův zaměřovač jsou vybaveny termovizním systémem 2. generace, displej velitele je barevný a přijímač GPS automaticky koriguje palubní inerciální navigační systém. Z hlediska extrémní spotřeby paliva kritizovaná plynová turbína AGT 1500 by mohla být do budoucna nahrazena zcela novou turbínou s podstatně menší spotřebou nebo vznětovým motorem. Firmy Honeywell a General Electric společně vyvíjejí plynovou turbínu LV100-5, která by měla mít asi o třetinu menší spotřebu pohonných hmot a měla být několikanásobně spolehlivější, tišší a menších rozměrů. Tato turbína měla sloužit k pohonu zrušeného dělostřeleckého systému Crusader. 
M1 Grizzly - ženijní vozidlo pro odstraňování překážek včetně min, násypů, sutě, drátů a protitankových příkopů. Vybavení zahrnuje radlici na vyhrabávání min a zarovnávání terénu a víceúčelové rameno, posádku tvoří 2 muži, k vlastní obraně mají 12,7mm kulomet. 
M104 Wolverine - mostní tank vyráběný od roku 2003. Most je možné položit přes překážku širokou 24 m, do 5 minut a unese 70 tunové vozidlo jedoucí rychlostí 16 km/h. 
Combat Mobility Vehicle - vyvíjené bojové vozidlo na bázi podvozku tanku M1.